Botanix – bag'banshi'li'q ha'm o'simlikler haqqi'ndag'i' jurnal

qaraqalpaq versiyasi'

O'simliklerdi tuqi'mlardan ko'beytiw

Bir ji'lli'qlar Ko'p ji'lli'qlar Pali'zlar

Ushli' piyaz

Shvit, arpabadiyan, zira', anis

Ashshi' buri'sh, pomidorlar ha'm baklajan –tuqi'mlari'n egiw

Du'kkeliler loviya, noxat, soya, jer jang'aq (araxis, qi'tay g'ozasi')

Terekler ha'm putalar

Bir ji'lli'qlar

Na'wbettegi bir ji'lli'qlardi' o'stiriw ushi'n jen'illew substrattan (aralaspa jer ha'm torf 1:0–3) paydalani'n'. Suwi'qqa ta'sirshen' tu'rlerdi o'z na'wbetinde muzlamaytug'i'n imaratta (xanada aranjereyada, i'ssi'qxanalarda) o'sirin' ha'm olardi' 15– maydan keyin egin'.

Tu'bekti topi'raq penen sonday tolti'ri'n' na'tiyjede, joqari' bo'leginde 2 sm jay qalsi'n. Qadaqlang'an tuqi'mlardi' ashi'n' ha'm pu'tkil i'di's tegislikte sebin'. U'lken bolmag'an urug'lardi' (u'lkenligi ko'knardaylari'n) jaqsi'si' uli'wma seppen' . U'lken tuqi'mlardi'n' u'stin qalan'li'g'i' juqa bolg'an topi'raq penen sebin' (0,5–1 sm).

Egiwden keyin tu'beklerdi ayna menen azg'ana jabi'n' (bull mayda topi'raq penen jabi'lmag'an tuqi'mlarg'a tiyisli). Ha'r ku'ni aynalardi' 5–10 minutqa ali'n'. Birinshi tami'rshalar payda bolanda jas o'simliklerdin' u'stin topi'rapenen ju'da' juqa qi'li'p sebin' (1–2mm) ha'm ayna menen jappan'. Jas o'simliklerge kerekli mudarda jari'qli'q kerek boladi'.

Eger siz tuqi'mlardi' ju'da ti'i'z qi'li'p ekken bolsan'i'z, jas o'simliklerde eki japi'raq o'sip shi'qqanda siz olardi' birimlep tu'bekke o'tkiziwin'iz mu'mkin.

Mayda tuqi'mlardi' (zi'g'i'r) sebiw kerek emes, faqat tek ekkennen keyin topi'raqti' grabel menen ti'rnap shi'g'i'n' . Piste gu'l ha'm ma'kkeni 2–3 tuqi'mnan shuqi'rli'g'i' 5–10 sm keletug'i'n shuki'rshag'a egin'. Bir ji'lli'q o'simliklerdin' ko'p g'ana tu'rlerin aldi'nnan o'siriwge yaki birden jerge egiwdi tanlawi'n'i'z mu'mkin. Aldi'nnan o'stirilgen o'simlikler bir- eki ay aldi'n gu'llewdi baslaydi'.

Egiw orni': A – aranjereya, i'ssi'qxana, xana aynasi', hawa temperaturasi' 20–25 °C B – tuwri' jerge
– Sanlar aylardi' an'latadi',–(tire) bolsa, tuqi'mlar qayta egilmeydi (tuqi'mlar ha'r dayi'mg'i' jayi'na egiledi).

Lati'nsha atamasi' Slovaksha atamasi' Egin orni' Egin mu'ddeti Egiw
Ageratum mexicanum Agerát mexický A 1.-3. 5.
Agrostemma githago Kúkoľ poľný B 9.-10. / 4.
Amaranthus Láskavec B 4.
Antirrhinum majus Papuľka väčšia B 4.
Bidens ferulifolia Dvojzub metlinatý A 2.-3. 5.
Callistephus chinensis Astrovka čínska A / B 3. / 4. 4.-5.
Capsicum sp. Paprika A 3. 5.
Carthamus tinctorius Požlť farbiarska B 4.
Centaurea imperialis Nevädza cisárska B 4.
Crupina vulgaris Krupina obyčajná B 3.-4.
Convonvulus triocolor Pupenec trojfarebný B 4.
Cucurbis sp. Tekvica A / B 4. 5. / netreba
Cuphea lanceolata Kufea širokolistá A 3.-4. 5.
Dipsacus laciniatus Štetka laločnatá B 9.-11. / 2.-3.
Dorotheanthus bellidiformis Poludňovka sedmokrásková A 3.-4. 5.
Eragrostis abyssinica Milota habešská A 3.-4. 5.
Eschscholtzia californica Slncovka kalifornská A / B 3. / 4.
Felicia heterophylla   A / B 3. / 4. 5.
Gazania rigens Gazánia ohnivá A 3.-4. 5.
Chrysanthemum coronarium Chrysamtémovka vencovitá B 4.
Ipomea purpurea Povojník purpurový B 4.
Lavatera trimestris Slezovec trojmesačný B 4.
Linum Ľan B 4.
Lopezia racemosa Lopézia strapcovitá A 3. 5.
Mirabilis jalapa Nocovka jalapská A / B 3. / 4. 5.
Nicandra physalodes Nikandra machovkovitá A 4. 5.
Nicotiana rustica Tabak dedinský A 3.-4. 5.
Nicotiana tabacum Tabak fajčiarsky A (2.-)3.-4. 5.
Nigella damascena Černuška damascénska B 4.
Nigella orientalis Černuška východná B 4.
Papaver rhoeas Mak vlčí A 9.-11. / 3.-4.
Papaver somniferum Mak siaty B 4.
Phalaris canariensis Lesklica kanárska B 4.
Portulaca grandiflora Portulaka veľkokvetá A 3.-4. 5.
Riccinus communis Ricín obyčajný A / B 3.-4. / 4. 5.
Salvia splendens Šalvia ohnivá A 2.-4. 5.
Solanum pseudocapsicum Ľulok paprikový A 3. 5.
Tagestes Aksamietnica A / B 4. 5.
Tithonia rotundifolia Titónia okrúhlolistá A / B 3.-4. / 4. 5.
Ursinia anethoides Urzínia kôprolistá A / B 4. 5.
Zea mays Kukurica siata B 4. 5.
Zinnia elegans Cínia pôvabná A / B 4. 5.
jednoročné okrasné trávy: Aegilops, Bromus, Hordeum, Lagurus ovatus jednoročné okrasné trávy: mnohoštet, stoklas, jačmeň, zajačí chostík A / B 4. 5. / netreba

Ko'p ji'lli'qlar

Ko'p ji'lli'q o'simliklerdi egiusi'li', tap bir ji'lli'qlarday. Ko'p ji'lli'qlardi'n' ha'mme tu'rin siz aldi'n o'stiriwin'iz mu'mkin (a'weli tereklerdin' yari'm sayasi'nda, keyinrek, ashi'q quyashli' jayda).

Lati'nsha Slovaksha Egiw mu'ddeti Vegetativ ko'beyiw
Achilea Rebríček 4. delením
Ajuga Zbehovec delením
Alisma Žabník 4.-5. delením
Alyssum Tarica 4. delením
Anemone Veternica 3.-4. delením
Anthemis tinctoria Ruman farbiarsky 4.  
Aquilegia Orlíček 3.-5. delením
Aristolochia Vlkovec 4.-5.* delením
Aruncus vulgaris Udatník lesný delením
Asarum europaeum Kopytník európsky delením
Atropa bella-dona Ľuľkovec zlomocný 4.-5.  
Batrachium Močiarka delením
Calendula officinalis Nechtík lekársky 3.-5.  
Callitriche Hviezdoš delením
Campanula sp. Zvonček 3.-4. delením
Carex Ostrica 3.-4.* delením
Carlina Krasovlas 3.-4.  
Convalaria Konvalinka delením
Corydalis Chochlačka delením
Dianthus Klinček 6.-8. delením
Digitalis Náprstník 6.-8. delením
Echinacea purpurea Echinacea purpurová 3.-5. delením
Echium Hadinec 9.-10., 3.-4.  
Eleocharis Bahnička delením
Euphorbia Prýštec delením
Filago arvensis Bielolist obyčajný 3.-4.  
Gaillardia ariasta Kokarda ohnivá 4. delením
Geranium Pakost 4.-5. delením
Hacquetia Hviezdnatec delením
Helianthus decapetalus Slnečnica delením
Hemerocallis Ľaliovka 4.* delením
Hepatica Pečeňovník delením
Hieracium Jastrabník 3.-4.* delením
Hosta x undulata Funkia delením
Hypericum Ľubovník 4.* delením
Chamomilla recutita Rumanček pravý 9.-11., 3.-4.  
Inula Oman delením
Iris pseudoacorus Kosatec žltý 3.-4.* delením
Iris – ostatné druhy Kosatec – ostatné druhy 3.-4.** delením
Isopyrum Veterník 3.-4. delením
Jovibarba Skalnica delením ružíc
Juncus Sitina 3.-4.* delením
Lamiaceae – Acinos, Calamintha, Lamium, Teucryum, Thymus hluchavkovité – dušovka, marulka, hluchavka, hrdobarka, materina dúška 3.-4.* delením
Lemna, Wolfia Žaburinka, Wolfia delením
Leucanthemum Margarétka 3.-5. delením
Linum – vytrvalé druhy Ľan – vytrvalé druhy 3.-5. delením
Lupinus polyphyllus Lupína mnoholistá 3.-5. delením
Luzula Chlpaňa 3.-4.* delením
Lychnis Kukučka 3.-5. delením
Lysimachia Čerkáč delením
mäsožravé rastliny mäsožravé rastliny 4.-7. *** delením; in-vitro ***
paprade paprade celoročne *** delením; in-vitro ***
Phlox Flox delením
Plantago Skorocel 4.* delením
Primula Prvosienka 3.-4. delením
Pyrethrum parthenium Rimbaba obyčajná 4.-5.(-6.) delením
Ranunculus Iskerník 3. delením
Rudbeckia hirta Rudbekia srsnatá 3.-4. delením
Salvia – vytrvalé druhy Šalvia – vytrvalé druhy 3.-4. delením
Saxifraga Lomikameň 3.-4.* delením
Scutelaria Šišak 3.-4. delením
Sedum Rozchodník delením, koreňové, stonkové a listové odrezky
Sempervivum Rozchodnica delením ružíc
Silene Silenka 3.-5. delením
Sisyrinchium Mečovka 4. delením
Tragopogon Kozia brada 3.-4.  
Trifolium Ďatelina 4.  
Trollius altissimus Žltohlav najvyšší 3.-4. delením
Typha Pálka delením
Vicia Vika 4.-5.  
Viola Fialka 4.-5. delením
vytrvalé trávy vytrvalé trávy 3.-5. delením
  • Pali'zlar

Ushli' piyaz

Tuqi'mlardi' onsha shuqi'r bolmag'an (0,5 sm geshe) tuwri' aprel-may yaki avgusta egin'. Ori'ndi' i'g'al biygana otlarsi'z saqlan' (o'simliklerdin' o'nip shi'g'i'wi'nda bull za'ru'r). Keyinrek ushli' piyaz talabshan bolmaydi'. Ol qali'n' bayalam payda etedi, keyinshelik olardi' bir ma'rte 2–3 ji'lda bo'liw za'ru'r ha'm qayta egiw za'ru'r.

Ki's kelemen deyin ushli' piyazdi' (tami'rlari'n) qazi'wi'n'i'z mu'mkin (shama menen 10 sm topraq qatlami'n) azg'antay quri'w ushi'n qaldi'ri'n' ha'm u'y jaqi'ni'na (u'stpe-u'st bir qansha qatlam menen) jatqi'zi'n' ha'm to'gilgen japi'raqlar menen u'stin jabi'n'. Qi'sta (suwi'q hawada: dekabrden- fevralg'asha) ha'r ha'pte ushli' piyazdi'n' tami'rlari'n shi'g'ari'n' ha'm 2–3 ku'nge 10 °C ta qaldi'ri'n'. Keyin olardi' tu'bekke egin' ha'm xana aynasi'ni'n' aldi'na (ishki jaqtan) jaylasti'ri'n'. Shama menen bir ha'pteden keyin ushli' piyaz “ jayi'li'p ketedi“ ha'm bir ay dawami'nda vitamin C g'a bay bolg'an piyaz ji'yi'wi'n'i'z mu'mkin.

Shvit, arpabadiyan, zira', anis

Tuqi'mlardi' aprel ayi'nda ayi'ri'm yaki ekilemshi da'rejede, mi'sali', geshirge egin'. Keyingi o'siriw tek biygana otlardan tazalap az-azdan suwg'ari'p turi'n'. Qi'yar ma'usiminde siz shvit ukrobi'n qi'yar menen konserva qi'li'wi'n'i'z mu'mkin. Vegetaciya waqti'nda zira'ni'n' japi'raqlari'n suyi'q awqatlarda salatlarda soni'n' menen birge go'shke garner si'pati'nda paydalani'wi'n'i'z mu'mkin. Arpabadiyan tuqi'mlari'nan zira' ha'm anisden paydali' shay demlewin'iz mu'mkin “dem boli'w” ha'm awqat sin'iriwde qol keledi . Gu'sde arpabadiyan ha'm zira'ni'n' tami'rlari'n terip (petrushkani' da ) ha'm suyi'q awqatlarda paydalani'wi'n'i'z mu'mkin.

Ashshi' buri'sh, pomidorlar ha'm baklajan –tuqi'mlari'n egiw

Mart ayi'ni'n' ekinshi yari'mi'nda 2–3 pisteni tu'bekke (diametri 6–8 sm, uzi'nli'g'i' shama menen 8 sm, onnan da ko'birek boli'wi' mu'mkin) i'layli' topi'raq penen jaylasti'ri'n'. Tu'beklerdi jaqti'law ju'da' i'ssi' bolmag'an jayg'a (xana temperaturasi' jeterli boladi') koyi'n'. Ju'da' joqari' temperatura tuwri' kelmeydi, sebebi o'simlik ko'shiriw temperaturali' chokni o'tkiziw mu'mkin. O'simliklerdi xanada 15-mayg'a deyin o'sirin' keyin olardi' jaylari'na egin'.

Du'kkeliler loviya, noxat, soya, jer jang'aq (araxis, qi'tay g'ozasi')

Loviya, noxat, soya aldi'n'g'i' eginsiz bir jerge egiledi . Araxisti tap pomidorday aldi'nnan egin' ( joqari'g'a qaran'). Ha'r tu'rli kesellikler ha'm zi'yankesler sebepli 3–6 ji'ldan arti'q bir ori'ng'a egilmeydi.

Tu'r Egim Tuqi'mlardi' ji'ynaw mu'ddeti
  mu'ddet sm shuqi'rli'li'g'i' usi'lli'r  
Botali' loviya (tuqi'mlarg'a) 5.-6. 5 in intervali' 40×40 sm 7.-10.
Botali' loviya (du'kkeklikler) 5.-7. 5 in intervali' 40×40 sm du'kkekli 6.-10.
Ti'rmasi'tug'i'n loviya 5. 6–8 in intervali' 80×80 sm 8.-10.
Soya 1.-5.5. 4–5 qatarlar masapasi' 40 sm, oo'simliklerdin' arasi'ndag'i' masapasi' 5 sm 9.-10.
Jer jang'aq (araxis) aldi'nnan o'siriw 3.4., na'ller egiw 5.; jaqsi' xasi'l ushi'n i'ssi'qxana ha'm aranjereya za'ru'r ; xanada haqi'yqi'y kraxmali' shi'qqa dus keledi 2 in intervali' 40×40 sm, topraq aerirlengen boli'wi' za'ru'r, gu'llegennen keyin du'kkeklikler ko'miledi 8.-9.(-12.)
Yasmi'q 4.-5. 4 qatarlarda 25 sm masapada,qatarda o'simliklerdin' masapasi' 5 sm 8.-9.
  • Terekler ha'm putalar

Twqi'mlardi' egiw tap bir ji'lli'qtay boli'p, tek bir parqi' bar. Suwi'qqa shi'damli' tuqi'mlar tu'ri muzlawi' kerek. Soni'n' ushi'n olardi' marta aprelde egin' ha'm egindi bag'qa yamasa si'rtqa podokonnik u'stinen qoyi'p qoyi'n', suwi'q ha'm pa's temperatura tuqi'mg'a ta'sir qi'li'wi' mu'mkin.

Suwi'qqa shi'damsi'z tuqi'mlardi'n' tu'rlerin (xanada- akaciyalar, ekvaliptlar, Protea, lavr,…) tap bir ji'lli'qlarday egin' ha'm 20–25 °C a'trapi'nda bolg'an temperaturada uslap turi'n'.

Egiw shuqi'rli'g'i' tuqi'mlardi'n' ko'lemine baylani'sli'. Ekvaliptlerdin' mayda tuqi'mlari' sebilmeydi tek topi'raqqa basi'p shi'g'i'ladi'. Qalg'al mayda tuqi'mlardi' topi'raq penen juqa sebip shi'g'i'ladi'. U'lken tuqi'mlardi' (emen, zaytun) shuqi'rli'g'i' 3–5 sm keletug'i'n shuqi'rshag'a egiledi.

««« Aldi'n'g'i' maqala: Temeki Nicotiana glauca – balkonli' peyzajli' o'simlikler Keyingi maqala: Piyazlardi' ha'm o'simliklerdi egiw »»»

Ekshembi 4.10.2009 21:05 | baspa | O'simliklerdi o'siriw usi'llari'

KPR klubi' haqqi'nda

KPR – O'simlik o'siriwshileri klubi' Slovakiya
KPR – O'simlik o'siriwshiler klubi' hali'q-arali'q bag'banlar sho'lkemi boli'p esaplanadi'. Toli'q oqi'w...
O'simliklerdi o'siriw ha'm egiw ta'jriybelerin'iz benen bo'lisin'. Bul haqqi'nda o'zin'izdin' ana tilin'izde maqala jazi'n' ha'm oni' Botaniks jurnali'nda jari'qqa shi'g'ari'n'! Bunnan da ko'birek mag'li'wmat ushi'n biz benen baylani'si'n'.